U nájmu důvěřuj, ale prověřuj

…a platí to pro obě strany. Vždy bude mít každá ze stran své zájmy. Ideální nájemník je pro majitele nemovitosti ten, který pravidelně a včas platí, o nemovitost se stará jako o vlastní, neničí ji, je tichý, bezproblémový, nikdy nic nechce a úplně ideálně když je ochoten platit co nejvyšší nájemné. Naopak ideální pronajímatel je ten, který všechno kolem nemovitosti zajistí sám a na vlastní náklady, nechá v nemovitosti nájemníka dělat skoro cokoli, a v nejlepším případě řadu let nezvedá nájem a nechce ho maximalizovat. 😊

Takže když se oprostíme od ideálů a zaměříme se na standardní fungování mezi nájemníkem a pronajímatelem, v základní rovině je potřeba si uvědomit, že tak, jak nezná pronajímatel nájemníka, nezná ani nájemník pronajímatele. Proto čím více věcí o sobě vědí, tím je větší šance na vyhodnocení, zda bude vše mezi nimi vzájemně fungovat. Spousta informací je samozřejmě jen „na dobré slovo“ a nelze je nikde ověřit. Pak ale existují informace, které mohou o obou stranách ledacos napovědět.

O nájemníkovi může napovědět jednoznačně výpis z rejstříku trestů a výpis z registru exekucí. Stejně tak může nájemník nabídnout kontakt na předchozího pronajímatele, případně kontakt a souhlas s ověřením stabilního zaměstnání u zaměstnavatele. O lecčem může napovědět i typ povolání (i když to také není záruka toho, že se bude jednat o slušného nájemníka). Trochu může napovědět i důvod stěhování, délka předchozího nájemního vztahu, způsob komunikace a třeba i zájem o informace o majitelích. Zároveň je i jistou indicií o nájemníkovi to, když se ptá na možnost zaplacení vratné kauce například na splátky. Přece jen poskytuje majitel nemovitosti svůj majetek a škody mohou nastat nejen fyzicky poškozením nemovitosti, ale i finančně – neplacením nájemného, poplatků, atd. A neuškodí ani googlení na sociálních sítích, popř. v obchodním a živnostenském rejstříku, pokud uchazeč o nájem podniká.

Z pohledu solventních a seriózních nájemníků by také mělo docházet k prověření majitelů, u kterých zájemce o pronájem zvažuje bydlení. První indicií je soulad na katastru nemovitostí s tím, co je uvedeno v návrhu nájemní smlouvy. Pokud se jedná o družstevní byt a bude se uzavírat podnájemní smlouva, je fajn vidět evidenční list psaný na majitele a mít případně v ruce i souhlas družstva s podnajímáním. V dnešní době sociálních sítích jde i o majitelích pronajaté nemovitosti ledacos vygooglit, takže i takto si lze v mnoha případech udělat „obrázek“ o tom, u koho může nájemník teoreticky bydlet. Rozhodně doporučuji zajímat se i o to, kde majitelé bydlí, aby byli v případě nutnosti kontaktní. A pokud jsou trvale třeba v zahraniční, je fajn zajímat se o to, zda tu mají nějakou osobu, která je pověřena řešit nahodilé záležitosti, které si nemůže, nebo neumí nájemník vyřešit sám. Pokud je při prohlídkách přítomen i současný nájemník, který bude v nájmu končit, doporučuji se ho zeptat na názor a zkušenost jak s majiteli, tak se sousedy, a i s fungováním v objektu. Stejně tak je rozdíl mít byt pronajatý od fyzické osoby, nebo od právnické osoby. Tímto spíše poukazuji na společnosti, které vlastní řadu nemovitostí, jež skoupili na pronájmy za účelem pronajímání. Jednak tyto společnosti velmi pravděpodobně budou nabízet podnájemní smlouvu a nikoli nájemní, a zároveň na základě mých vlastních zkušeností s nimi, mají podnájemní smlouvy koncipované ve většině případech tak, že nájemník obecně řečeno „musí všechno a nesmí nic“. Nechci paušalizovat, ale v 99% u těchto poskytovatelů podnájmů bude vždy chybět takový ten základní lidský přístup a často bývá problematické i v rozumném časovém horizontu vykomunikovat a zajistit opravy, když se pronajaté nemovitosti něco rozbije.

Každý strana logicky sleduje své zájmy, a aby to fungovalo, doporučuji zjistit a uvědomit si výše uvedené záležitosti, protože v dnešní době se každý rok někam stěhovat, protože vás majitel něčím nemile překvapil, to není vůbec levná záležitost: provize + kauce (v lepším případě jen jedna) + nájem na první měsíc = v Praze běžně kolem 100.000,- Kč, a to jen u těch menších a levnějších nemovitostí.