Pronájem nemovitosti

Tematika pronájmu nemovitosti je velmi obsáhlá. Pronájem můžeme řešit z pohledu rizik i přínosu pro majitele bytu, tzn. pro pronajímatele, ale i z pohledu rizik a přínosu pro uživatele bytu, tzn. pro nájemníka. Rovněž lze téma pronájmu nemovitosti uchopit v obecném kontextu, nebo naopak ve velmi konkrétním například v „řeči“ čísel z hlediska finanční návratnosti.

Dnes bych se ráda pověnovala tématu nájmu spíše z hlediska sociální jistoty bydlení, a právě i zmíněné finanční stránky. Při současných cenách nemovitostí si mnoho (nejen mladých) lidí není schopno (a někdy i ochotno) pořídit vlastní bydlení. Velká část populace nemá vlastní prostředky a na hypoteční úvěr není schopná dosáhnout (jedno, zda z důvodu typu profese, či z důvodu, že jsou podnikatelé, nebo že optimalizují svá daňová přiznání, nebo jsou zrovna na mateřské, apod.). Další část populace (z velké části spíše ta mladší) není ochotna za vlastní nemovitost dát takovou částku a na x desítek let se nechce zadlužit. A proto se na budoucí bonitu nepřipravuje a rovnou si rozhodne jít cestou pronájmu. Samozřejmě je to každého volba, nicméně před tím, že se každý z vás rozhodne zvolit si svou vlastní cestu, doporučuji zamyslet se nad pozitivy i negativy jak finančními, tak i sociálními.

Finanční negativa může přinést jak vlastní bydlení, tak i volba pronájmu. Financování vlastního bydlení má negativa v nutnosti vydat z vlastní kapsy v určitý okamžik jednorázově nemalý obnos (hovoříme o minimálně 20% z pořizovací ceny nemovitosti). Zároveň je faktem, že čím dříve se hypoteční úvěr zafinancuje, tím lépe. Čím starší žadatel o hypoteční úvěr, tím se od určitého věku zkracuje délka, na kterou je možné hypoteční úvěr uzavřít. V tu chvíli se navyšuje měsíční splátka, která může být neúnosná. Čím dříve tedy našetří mladí lidé nutných 20%, o to levnější nemovitost dokáží pořídit (ceny nemovitostí z dlouhodobého hlediska neustále rostou a rostou rychleji, než průměrné mzdy). Na druhou stranu spoustu lidí mezi 25 a 35 rokem vnímají tento krok negativně ve smyslu, „že si nic neužijou“, kdy sotva dodělají školu a nastoupí do práce, a mají si hned odepírat a spořit. V průměru mezi 30 a 40 rokem lidé zakládají rodinu, takže spoustu lidí vnímá danou situaci tak, že následně pak s pořízením dětí odpírání pokračuje, a „nic“ z toho nemají ve smyslu „sami pro sebe“. No, nebudu vám lhát, tento scénář je velmi častý. A rovněž je zde i obava z finančního závazku na 30 let. Nevýhodou pořízení vlastního bydlení je jednoznačně časové omezení, které začíná běžet v raném věku na začátku pracovního procesu, a aby byly podmínky optimální, tak by první žádost o hypoteční úvěr neměla přesáhnout věk 35, či maximálně 40 let žadatelů. Další nevýhodou je bezpochyby i vydání spousty peněz naráz, které by v aktivním věku bez dětí, mohli mladí lidé využít například na cestování, poznávání světa, či spotřebovat jinak/zážitkově (cvičení, wellness pobyty, dovolené, atd.).

Oproti tomu je cesta pronájmu z mnoha pohledů výhodnější. Nepotřebujete si hned „odkrajovat“ od úst, abyste našetřili co nejdříve 20%. Žijete teď a tady a minimálně vždy po dobu jednoho roku máte zafixovanou cenu pronájmu. Rovněž nejste vázáni na jednu lokalitu na mnoho let. Když budete chtít, můžete si každý rok najít jiné nájemní bydlení v jiné lokalitě. Poznáte spoustu lokalit a utříbíte si názor, která z nich vám vyhovuje nejvíce. Dokonce i poté, co již máte rodinu, vám může bydlení v pronajaté nemovitosti umožnit bydlet tam, kde to máte rádi, navzdory tomu, že se jedná o lokalitu, ve které pro vás z finančního hlediska prostě není možné pořídit si vlastní bydlení, a tak byste zde nikdy bydlet nemohli. A pokud vás dané místo, nebo nemovitost omrzí, v krátké době můžete tuto nemovitost vyměnit za jinou. Ovšem…

Já osobně jsem toho názoru, že bydlení v pronajaté nemovitosti není špatné, pokud však také vlastníte někde nějakou jinou nemovitost. Těch důvodů je hned několik. Náš stát není v úplně dobré kondici na to, aby se mladí lidé a současný střední věk mohl spoléhat na to, „že se o ně na stáří postará“. A získat hypoteční úvěr s rozumnými podmínkami lze jen v určitém věkovém rozmezí (nebavíme se zde o tom, kdy např. do 40 let jsou lidé v nájmu, pak po příbuzných zdědí nemovitost, kterou prodají, a tak získají buď kompletní vlastní prostředky, nebo jejich značnou část, a hypoteční úvěr pak není nutný brát v tak velké výši). A i když ještě nevíte, kam vás „vítr zavane“, vždy můžete vlastní nemovitost pronajmout. Sami pak bydlíte v nájmu tam, kde vám to vyhovuje. A vlastní nemovitost můžete vždy kdykoli v budoucnu prodat. Toto řešení má dvě obrovské výhody. Jednou z nich je jistota vlastního bydlení (výpověď z nájmu můžete dostat v době, kdy se vám to vůbec nehodí, tudíž mít někde vlastní zázemí není vůbec k zahození). Druhou výhodou je fakt, že zainvestováním do vlastní nemovitosti zbrzdíte neustálé finanční „odskakování“ částky, kterou je nutné mít našetřenou. Ceny nemovitostí neustále rostou. Když jednou zainvestujete, tak i hodnota vaší nemovitosti poroste v čase. Jestliže 20% v dnešní době (u nějakého cca 50metrového bytu v Praze) znamená částku 1,3mil. vlastních prostředků, tak za 5 let těch 20% může znamenat třeba i 2mil. Kč., či více. Pronájem nemovitosti je určitě fajn, ale s tím, jak je náš stát nastaven, rozhodně doporučuji mít alespoň jednu nemovitost v osobním vlastnictví. Nemusíte v ní bydlet, ale vždy s ní můžete v budoucnu naložit po svém. Hypotéku může platit nájemník, takže vás to měsíčně nebude zatěžovat, a zároveň zhodnocujete těch 20% vlastních prostředků, které jste do nemovitosti vložili.