Jaký bude rok 2025?

V oblasti realit budeme moci s největší pravděpodobností rok 2025 nazvat výstižně jako „rychlý a drahý“. Jediné, u čeho je předpoklad, že bude zlevňovat, jsou cizí zdroje.

V případě hypotečních úvěrů je pravděpodobný postupný pokles úrokových sazeb. Výhledově se do roku 2027 můžeme dostat k hranici úrokové sazby kolem 4% p.a. Klesání bude opravdu pozvolné a svou rychlostí bude připomínat cenové klesání pohonných hmot. 😊 Nicméně i přes to máme velkou naději, že do cca 2 až 3 let se skutečně doplížíme ke čtyřem procentům. Co však rozhodně nebude klesat a zpomalovat, je poptávka. V souvislosti s ní se budou počty prodejů zvyšovat a v tomto důsledku porostou rapidně i ceny nemovitostí. Poptávka bude sílit nejen z důvodu postupného klesání úrokových sazeb, ale i z důvodu menšího počtu nabízených nemovitostí. Povolovací proces k výstavbě nových projektů není stále nikterak rychlý. Navíc budou muset developeři promítnout do finálních cen, které platí koncoví spotřebitelé, i náklady spojené s povinností stavět nové nemovitosti v energeticky nenáročných kategoriích. Výstavbu tak prodraží moderní technologie zajišťující energetickou náročnost budov v kategorii „A“, nebo „B“. Jedná se o různé centrální rekuperace vzduchu, způsob vytápění, získávání energie například prostřednictvím solárních panelů, požadavky na možnost dobíjení elektromobilů, atd. Vše developeři promítnou do ceny, tudíž si vše zaplatí koncoví kupující.

Jakmile raketově vystoupají ceny novostaveb, samozřejmě ani starší zástavba nezůstane pozadu. Tedy ne, že by dosahovala cen novostaveb, ale proč by „panelák“ v Praze nemohl stát 130.000,- Kč/m2, když novostavba bude na 200.000,- Kč/m2. Cenový rozdíl mezi novostavbami a tzv. „second handem“ bude vždy, ale nebude důvod, aby rozdíl mezi nimi byl velký jak Mariánský příkop. Cenový trend je určován zpravidla novou výstavbou. Jestli-že developeři budou atakovat hranici 200.000,- Kč/m2 místo současných v průměru 145.000,- Kč/m2, budou mít majitelé starších nemovitostí příležitost začít prodávat rovněž za vyšší ceny, než jsou současné (v průměru 110.000,- Kč/m2). Starší nemovitosti se tak postupně ocitnou u cenové hranice, na které dnes začínají novostavby. A kupující budou muset tyto ceny akceptovat. Kdo je akceptovat nebude, protože si nebude moci takto drahé nemovitosti dovolit, bude muset jít cestou pronájmu, nebo koupit dál za hranicí hlavního města. Avšak i pronájmy mohou dospět do neakceptovatelné výše, tudíž dále od Prahy začnou být více poptávané nejen nemovitosti ke koupi, ale i k pronájmu. Celkově se metropole (a nejen Praha) stanou pro velkou část populace nedostupné. Před x lety jsem ve svých článcích avizovala budoucí trend „rozevírání nůžek“ ve smyslu, že bohatí budou bohatší, chudí budou chudší, a střední třída se bude rapidně zmenšovat. Bohužel se tento scénář postupně začíná naplňovat.

Rozhodně tedy nemá smysl čekat na dobu, kdy bude stagnace, nebo kdy budou nemovitosti cenově klesat. Říkali jsme si to v letech 2018 až 2021, že už se jedná o cenový strop…a říkáme si to vlastně pořád. A pořád nejsme a ani nebudeme u cenového stropu. Z dlouhodobého hlediska bude trend opačný. Bude docházet k neustálému zvyšování cen nemovitostí, a nedojde-li k nějakému „zemětřesení“, ceny klesat jednoduše nebudou. „Nezamával“ s nimi ani Covid, ani válka na Ukrajině, ani vysoká inflace, ani drahé energie, ani vysoké úrokové sazby hypotečních úvěrů… Takže se z kupujících stále čekajících na zlevňování stanou věční čekatelé.