Získání hypotečního úvěru bude opět složitější...

Od 1. dubna 2017 stanovila ČNB limity pro minimální výši naspořených prostředků u jednotlivých žadatelů   o hypotéky. Osvěžme si, co tedy od tohoto data vlastně platí, či spíše za nedlouho platit již nemusí. Za úplné minimum je považováno 10% vlastních prostředků, ovšem pouze v případě, že máte to „štěstí“ a dostali jste se mezi 15% „vyvolených“, kterým banky smí půjčit hypotéku s LTV (Loan to Value – výše úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti) v rozmezí od 80% do 90%. Ve zbylých (výrazně převládajících) případech je třeba mít vždy alespoň 20% vlastních prostředků. Nutno podotknout, že se změnou daně z nabytí, kterou nyní platí vždy již pouze kupující, je potřeba mít ještě další 4% z kupní ceny nemovitosti na zaplacení oné daně.

Omezení 100% hypoték nutně vedlo k tomu, že mnoho žadatelů „náhle“ nedosáhlo na získání hypotečního úvěru. V důsledku toho velmi často potenciální žadatelé sáhli po variantě kombinace klasické hypotéky a spotřebitelského úvěru.

Ačkoli si jistě klade mnoho lidí otázku „kde tedy brát na jistinu“, je třeba kroky ČNB brát jako obranný mechanismus před možnou „realitní bublinou“. Jedno z posledních doporučení ČNB řešilo, aby banky více dodržovaly doporučení a neobcházely je spolu se žadateli souběžným poskytnutím nezajištěného spotřebitelského úvěru. Mimo jiné se centrální banka rozhodla provádět důsledné kontroly jednotlivých bank, respektive poskytování kombinace zajištěných a nezajištěných úvěrů.

Snaha regulovat hypoteční trh se stále zvyšuje i přesto, že zákon o ČNB, který by dal centrální bance do ruky zákonné pravomoci pro poskytování úvěru na bydlení, prozatím není. Když se na celou věc podíváme z pohledu vysokých pořizovacích nákladů, je třeba si uvědomit, že na vlastní bydlení bude v budoucnu dosahovat čím dál tím méně žadatelů. Stále častěji kupují nemovitosti (především v Praze) zahraniční investoři, kteří se svým kapitálem podílí na navyšování skutečných prodejních cen nemovitostí (ceny nemovitostí stále rostou, byť tempo není natolik vysoké).

Velmi často slýchávám spekulace klientů, že musí nutně dojít k „prasknutí realitní bubliny“. Ve srovnání s předchozími roky tomu však nic nenasvědčuje. Banky si své zástavy velmi dobře hlídají a nejsou nuceny podstupovat rizikové obchody. A jak jsem již naznačila v přechozím odstavci, zahraniční kapitál na našem realitním trhu nabývá neustále na významu. Při pohledu na ceny nemovitostí u nás / v zahraničí je pak velmi pravděpodobné, že tento stav jen tak nepoleví.

Ve srovnání s cenami nájemného, respektive s trendem navyšování cen za nájemné, je koupě nemovitosti (i za těchto pocitově „nedosažitelných“ podmínek) stále výhodnější. Pokud se tedy rozhodujete kupovat nemovitost, doporučuji nečekat na přísnější podmínky pro získání hypotečního úvěru. Přeci jen další navýšení LTV by dle vyjádření guvernéra nemělo na sebe nechat dlouho čekat …

A na závěr ještě jedna praktická rada, pokud nedosáhnete na úvěr od bankovní instituce, pozor na podmínky  nebankovních institucí a lichvářské praktiky …