PF 2020
22 prosince, 2019
Splňuje váš makléř podmínky Realitního zákona?
5 ledna, 2020

Družstevní vlastnictví má svá pozitiva i negativa. Ostatně jako všechno. Nesporná výhoda družstevního vlastnictví tkví v osvobození od platby daně z nabytí nemovitosti při koupi. Pro majitele, kteří chtějí v družstevním bytě sami přímo bydlet, je beze sporu výhodou i častý zákaz podnajímání bytů. Naopak nevýhoda tkví v nemožnosti umístit na družstevní byt zástavní právo, když kupující potřebuje půjčit finance na koupi od banky. Případný zákaz podnájmu je zároveň negativum pro investory. Negativem však může být i případný převod na více vlastníků. Může družstevní byt vlastnit více majitelů?

Družstevní podíl může vlastnit více osob jen v určitých případech. Zákon běžně umožňuje převádět družstevní vlastnictví na výlučného (jediného) „majitele“ (družstevníka). Standardní záležitostí, kdy vlastní družstevní podíl více osob, je společné jmění manželů. Společné jmění manželů je specifická forma vlastnictví, kdy každý z manželů vlastní celých 100% (ačkoli je v praktickém životě při různých situacích vypořádáváno ve většině případů polovinou pro každého z manželů). Nejedná se však o spolupodílové vlastnictví, za které je laickou veřejností často zaměňováno.

Družstevní podíl lze nabýt do spolupodílového vlastnictví jen výjimečně v určitých případech. Jedná se například o rozhodnutí soudu, či dědictví. V těchto situacích může vzniknout spolupodílové vlastnictví i u družstevního bytu, nicméně každé družstvo následně usiluje o přepis družstevního podílu buď na jednoho výlučného vlastníka, nebo na společné jmění manželů. V případě dědění družstevního podílu nelze žádnému z dědiců odepřít příslušný děděný podíl na družstevním bytu po zemřelém jenom proto, že zákon neumožňuje spolupodílové vlastnictví. Nicméně právě proto, že zákon tento typ vlastnictví neumožňuje, jedná se vždy o dočasný stav, který jsou spolupodíloví vlastníci družstevního podílu povinni do určité doby (za spolupráce s družstvem) uvést do takového stavu, aby vlastnictví splňovalo zákonem dané podmínky.

V praxi často rodiče, či prarodiče, přemýšlejí dopředu, a chtějí svou nemovitost přepsat na děti, či vnoučata ještě před tím, než zemřou. Ačkoli se přímých dědiců netýká daň z příjmu (dříve daň dědická), neboť jsou osvobozeni, náklady na odměnu notáři, který by vedl dědické řízení, a které se vypočítávají z hodnoty děděného majetku, by je neminuly. Z tohoto důvodu často řeší vlastníci nemovitostí přepis vlastnictví na příbuzné ještě za jejich života. V případě družstevního podílu však mají smůlu (chtějí-li přepsat práva k družstevnímu podílu na více osob, než jednu, a které nesplňují podmínku „manželství“). Přepis na více spolupodílových vlastníků lze z vlastního rozhodnutí realizovat pouze u nemovitostí v osobním vlastnictví.

Jedná-li se však o případ, kdy budou chtít rodiče/prarodiče družstevní byt darovat jedné osobě (případně dvěma osobám, které jsou ve svazku manželském), mohou tento převod bez problému realizovat. Někdy je dar nemovitosti příbuzným podmiňován např. povinností nechat dárce v nemovitosti dožít. Věcným břemenem dožití, či výměnkem, nelze družstevní podíl zatížit tak jako u nemovitosti v osobním vlastnictví. Nicméně tuto situaci lze vyřešit sepsáním podmínek (standardně v darovací smlouvě), při jejichž porušení vznikne dárcům nárok na zpětné vrácení daru od obdarovaného.

KONTAKT
Zobrazit tlačítka
Skrýt tlačítka