Praha pouze pro bohaté

Hlavní město Praha je chtě nechtě „srdcem Evropy“. Je metropolí, která se stále rozšiřuje a nabývá na svém významu. Je též hostitelkou velkého procenta populace, která v Praze nejen pracuje, ale také bydlí, a to navzdory svému „nepražskému“ původu. Zůstane tomu tak i nadále, nebo se časy mění?

Tak, jak donedávna Praha koncentrovala nejen pracovní příležitosti, ale také možnosti bydlení, tak stejně tak se velká hostitelka začíná postupně, ale jistě proměňovat v tak trochu nehostinné prostředí hlavně pro toho, kdo původem z Prahy nepochází. Ačkoli v Praze stále přibývá velké množství pracovních a studijních příležitostí, o bydlení se to říci nedá. Ba naopak! Na velikost poptávky po bydlení v Praze naše metropole odpovídá jednoznačně: „Čeho je málo, toho cena se zvedá.“ A pozor! Bez ohledu na typ nemovitosti a dokonce i bez ohledu na její využití (prodej/pronájem), začne být Praha jedním z měst v Evropě, které bude pro velké množství lidí absolutně mimo jejich finanční možnosti.

Navzdory snaze developerů zastavět na území Prahy proluky (prolukou se rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, který je určen k zastavění. Pro nezastavěné nároží, např. při blokové zástavbě, lze použít termín rohová proluka) a brownfieldy přestavět na zcela nové rozsáhlé čtvrti novostaveb (brownfield je nemovitost ve smyslu území, areálu, pozemku, objektu, která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity), prostoru v Praze pro výstavbu dalších nemovitostí pro bydlení ubývá. Tím, že poptávka po vlastním bydlení, či investičních nemovitostech v Praze, z dlouhodobého hlediska neklesá, cena za čtvereční metr bude neustále stoupat. Tlak na koupi způsobuje a do budoucna ještě způsobí neustálé zvyšování cen nemovitostí, čímž se rapidně zvedne jejich nedostupnost pro nižší i střední třídu. Primární problém budou mít především ti, kteří původem z Prahy nepochází, a přijeli do ní za prací, nebo zde zůstali pracovat například po ukončení studia. Rodilí Pražané z nižší, či střední třídy, mají většinou výhodu ve smyslu dědění majetku z generace na generaci, ale ne každý má takové zázemí. Tudíž ač už se jedná o rodilého Pražana, nebo tzv. „naplaveninu“, schopnost koupit v Praze vlastní nemovitost klesá pro většinu lidí mílovými kroky. Nicméně aby tato velká skupina nezůstala developery úplně neobsloužená (a i z důvodu ubývání prostoru v Praze, kde je možné stavět), orientují se a budou se i v budoucích letech developeři orientovat na masovou výstavbu v malých obcích ležících ihned za hranicí Prahy a v městech, které budou splňovat relativně dobré dopravní spojení do Prahy (obce v blízkosti dálnic, s vlakovým a autobusovým spojem). Tyto obce trpí již nyní vyššími cenami za koupi nemovitostí, nicméně oproti cenám přímo v Praze jsou a budou poměrově o něco nižší. Tzn. dostupnost bydlení se pro nižší a střední třídu přesune z Prahy do Středočeského kraje. Lidé budou více cestovat, ale nutnost pracovat v Praze nepoleví, neboť i na periferiích Prahy nejsou a nebudou ceny vlastního bydlení nikterak malé.

Podobný vývoj čeká bohužel i nájemní bydlení. Již nyní musí mít nájemníci celkem dost našetřeno za „obyčejný“ pronájem na pražském panelovém sídlišti. Na středně velký byt (2+1/3+1 o velikosti maximálně do 70m²), který je například po několikaleté nikterak nákladné rekonstrukci a v paneláku, musí mít v současné době nájemníci připraveno kolem 80.000,- Kč. Jestliže je výše nájemného takového bytu 22.000,- Kč + poplatky např. 6.000,- Kč, jeden měsíční náklad je 28.000,- Kč. Když nastupují do nájmu hradí v jeden okamžik přibližně tři takové platby. První platba je realitní kanceláři (ta má většinou provizi ve výši „čistého“ nájemného bez poplatků), druhá platba je vratná kauce majiteli (většinou ve výši jednoho celkového měsíčního pronájmu včetně poplatků) a třetí platba je úhrada celého měsíčního nákladu na aktuální měsíc, kdy začínají bydlet. V řeči čísel se jedná o jednorázový výdaj v celkové výši 78.000,- Kč (22.000 + 28.000 + 28.000,- Kč). A to nehovoříme o bůh ví jak nadstandardním bydlení, kde by bylo v ceně například i vyhrazené parkování a velký balkon, terasa, či předzahrádka. Hovoříme o typově nejlevnějším segmentu mezi nemovitostmi (panelákový byt na sídlišti).

Mzdy bohužel nerostou tak rychle jako ceny za bydlení. A k tomu samozřejmě nepřispívá celková větší „drahota“ de facto všeho – služeb, zboží, pohonných hmot, jízdného, atd.…, kvůli které v domácnostech lidem zbývá čím dál méně financí na běžný provoz. Praha má bohužel nakročeno skutečně na nedostupnou lokalitu pro větší část populace a budou si ji moci dopřát jen bohatší lidé.