I nezletilá, či nesvéprávná osoba, může být vlastníkem nemovitosti. Nesvéprávná osoba většinou získává vlastnické právo k nemovitosti v rámci dědictví, nebo nemovitost vlastnila ještě v době své svéprávnosti, která se v čase změnila na nesvéprávnost. Nezletilá osoba (dítě) se nejčastěji stává vlastníkem nemovitosti rovněž prostřednictvím dědictví (zpravidla po zemřelém rodiči), či na základě darovací smlouvy.
Zaměříme-li se na vlastnictví nemovitosti dítětem, je potřeba si uvědomit, jaká specifika nakládání s nemovitostí obnáší. Z hlediska nemovitého majetku (dítě může vlastnit například i automobil, či jiný hmotný majetek) je důležité mít na paměti, že jakékoli nakládání většího charakteru s tímto majetkem, musí být schváleno opatrovnickým soudem. Pokud v předmětné nemovitosti s dítětem bydlí po smrti jednoho rodiče druhý rodič, či po smrti obou rodičů některý z příbuzných, jež dostal dítě do opatrovnictví, samozřejmě není nutné žádat opatrovnický soud o souhlas s bydlením. Čeho se však nutný souhlas opatrovnického soudu vždy týká, je prodej, či pronájem takové nemovitosti.
Jestliže vznikne potřeba byt pronajmout, musí opatrovník zaslat žádost o souhlas s pronájmem na opatrovnický soud. Potřeba byt pronajmout může nastat z několika důvodů. Není vhodné, aby dítě v nemovitosti dále žilo. Nebo může být provoz nemovitosti příliš nákladný, a proto si druhý rodič potřebuje pronajmout menší a méně nákladnou nemovitost, přičemž současnou nemovitost nechce, či nemusí prodat, a proto ji ponechá do budoucna pro dítě, a do jeho zletilosti bude nemovitost pronajímat. Ovšem pozor. S příjmy z pronájmu není možné nakládat jen tak a použít je na cokoli. V žádosti o souhlas s pronájmem musí být uvedeny důvody daného záměru a rovněž by mělo být sepsáno, na co budou příjmy z pronájmu použité. I k tomuto se opatrovnický soud vyjadřuje. Ideální stav je, pokud budou veškeré příjmy z pronájmu zasílány na účet zřízený pro dítě, jejich výše poroste a budou sloužit jako „startovací“ úspory pro dítě jakmile dospěje. Nicméně přece jen „provoz“ dítěte něco stojí (ošacení, jídlo, škola, kroužky) a v neposlední řadě i bydlení a energie spojené s bydlením. Z tohoto důvodu si skutečně málo který opatrovník může dovolit všechny příjmy z pronájmu šetřit a nevyužívat. Ideální je (pokud je to finančně možné) navrhnout v žádosti na soud, že část příjmů se bude šetřit nezletilému na účtu (i kdyby to měla být každý měsíc jen symbolická jedna tisícikoruna) a spotřebu zbytku příjmů z pronájmu odůvodnit soudu konkrétními nákladovými položkami, které souvisejí s potřebami opatrovaného dítěte.