Dosti kupujících si chválí částečný pokles cen nemovitostí na prodej. Navzdory cenovému poklesu je však dostupnost bydlení stále pro většinu lidí v ČR nejhorší za posledních x let.
Pokles cen se týká jen určitého segmentu nemovitostí. Jedná se primárně o starší zástavbu, a to hlavně v družstevním vlastnictví a byty v panelových domech. Se slevami se můžeme rovněž setkat u větších, tudíž i z důvodu velikosti dražších nemovitostí, a dále u těch nemovitostí, které mají nadstandardně velké příslušenství (terasy, předzahrádky, atd…). Cenový pokles se nejvíce vyhýbá novostavbám (byty i domy) a stavebním pozemkům.
Proč je tedy dostupnost bydlení nejhorší za x let? Nemovitosti, kterých se cenový sestup týká, se týkají převážně právě těch kupujících, kteří mají nižší příjmy. Tedy těch, kteří si i v době velmi nízkých úrokových sazeb u hypotečních úvěrů a v době před nárůstem inflace, nemohli dovolit koupit, ani pronajmout dražší segment nemovitostí (novostavby, domy, atd.). I přes to, že „nejlevnější“ segment na trhu s nemovitostmi cenově klesá, převážné části poptávajících po tomto segmentu inflací extrémně zdražuje běžný provoz domácnosti. A ve spojitosti s vysokými úrokovými sazbami u hypotečních úvěrů je koupě i v případě zlevněné nemovitosti likvidační co do měsíčního zatížení. Těm poptávajícím, kteří patří do skupiny lidí s vyššími příjmy, tudíž se jedná o kupující, kteří cílí spíše na dražší segment nemovitostí, často koupě vlastního bydlení rovněž finančně nevychází oproti tomu, jak to bylo před pár lety. Běžný provoz této skupině poptávajících zdražuje stejně jako ostatním, úrokové sazby jsou pro ně rovněž stejně vysoké, a s ohledem na skutečnost, že jejich cílový segment mezi dražšími nemovitostmi cenově neklesá, je i pro tuto skupinu poptávajících (navzdory jejich vyšším příjmům) bohužel rovněž často nereálné pořídit si vlastní bydlení.
V nájemní oblasti není lidem bohužel také vůbec do smíchu. Napříč všemi druhy a typy nemovitostí určených pro bydlení, není nájemníkům do zpěvu. Nájemníky zatěžují nejen neustále se zdražující energie, ale rovněž nemalé částky za měsíční nájemné. A stejně jako lidé, kteří bydlí ve vlastní nemovitosti a platí hypotéku, i nájemníci mají dražší potraviny, služby, apod. Do jisté míry jde o začarovaný kruh.
Vystoupit z tohoto začarovaného kruhu by bylo možné s příchodem krize. Krizi si samozřejmě málo kdo přeje, nicméně jedná se o jeden z mála způsobů, jak by se mohla dostupnost bydlení zlepšit. A chtě nechtě je krize více pravděpodobnější než to, že by se lidem rapidně navýšily příjmy. Případná krize může způsobit odliv obyvatel z dražších destinací do levnějších lokalit. V důsledku toho může dojít k uvolnění značné části nájemního bydlení. Děti mohou déle zůstávat bydlet u rodičů, firmy v důsledku propouštění zaměstnanců, či zavírání celých podniků, mohou začít uvolňovat jak komerční prostory, tak i rezidenční bydlení, které měly pronajaté pro své zaměstnance. Tyto aspekty mohou zapříčinit cenový propad u nájemního bydlení. Více volných nájemních bytů znamená jejich zlevnění. Minimálně tedy u nájemního bydlení by případná krize mohla být nápomocná k lepší dostupnosti bydlení. Zda by však případná krize napomohla ke zlevnění i těch nemovitostí, které jsou na prodej, je velkou otázkou. V menších městech a obcích snad, ale ve velkých městech je to spíše méně pravděpodobné. Velká města přece jen stále koncentrují potenciální kupující z vyšších příjmových skupin.