Od roku 1994 se začaly digitalizovat listy vlastnictví na katastrálním úřadu, které do té doby existovaly pouze v listinné podobě. Od digitalizace listů vlastnictví se postupně od roku 2008 digitalizují i katastrální mapy.
V případě katastrálních map se jedná o časově a procesně náročnější proces. Ten obnáší práci pracovníků katastrálního úřadu v terénu (zaměřování a mapování terénu), kdy se aktuálně zjištěné informace přenášejí z terénu do kanceláří a dále se zpracovávají.
V průběhu digitalizace katastrálních map bylo nově zakreslených na x milionů parcel, jež nebyly graficky zobrazeny. Jednalo se převážně o zemědělské pozemky, lesy, louky, apod. Ty byly nově v katastru zaevidovány spolu se skutečnými aktuálními vlastníky. Revize katastru spočívá v porovnávání leteckých snímků (ortofoto mapa) s katastrálními mapami. Tím se zjišťují rozdíly například u hranic pozemků, či v zastavěných plochách nemovitostí (přístavby, atd.).
Dříve byly mapy jen překreslovány a doplňovány o změny (ručně), čímž docházelo k nesprávné a vzhledem k pracnosti hlavně k nepravidelné aktualizaci. Mapováním se začalo především ve větších městech a obcích, a proto se nyní pokračuje dále primárně ve venkovských oblastech. Cílem digitalizace je zpřesnění hranic pozemků tak, aby měl každý vlastník správně určenou hranici pozemku, stejně jako jeho výměru. Důvodem jsou i daňové aspekty. I přes to, že se v případě daně z nemovitosti jedná o relativně nízké částky, nikdo nechce platit zbytečně moc za čtvereční metry, které nejsou jeho. Dalším důvodem je samozřejmě i cena nemovitosti při jejím prodeji. Někdy i pár metrů plochy mohou znamenat nemalý finanční rozdíl.
V praxi se vlastník pozemku dozví o jeho zpřesnění tím, že obdrží výzvu od Katastrálního úřadu, který jej vyzve k tomu, aby byl skutečný stav pozemku/nemovitosti uveden v souladu se stavem vyznačeným v katastru nemovitostí. To obnáší pořízení nového geometrického plánu geodetem.