Historicky zažitý pojem „dědická daň“, který ze zvyku při dědictví stále lidé hojně používají, od roku 2014 oficiálně neexistuje. Daň, kterou je povinen dědic zaplatit (nespadá-li do skupiny příbuzných, kteří jsou ze zákona osvobozeni), je „daň z příjmů“. Touto daní se jako dědicové zabýváte až ve chvíli, kdy chcete zděděnou nemovitost následně prodat. Pro stanovení, zda budete z prodeje zděděné nemovitosti daň z příjmu platit, či nikoli, platí obdobné podmínky, jako při prodeji nemovitosti, kterou jste získali např. koupí. U zděděné nemovitosti se ale navíc zohledňuje, v jakém příbuzenském vztahu jste se zemřelým byli, a také doba, po kterou nemovitost zemřelý vlastnil.
Od daně z příjmu při prodeji nemovitosti jste osvobozeni např. v těchto případech:
Pokud jste zdědili např. jen ½ nemovitosti a nejste v přímé příbuzenské linii, přičemž druhou polovinu jste vlastnili již před smrtí zemřelého a splňujete-li podmínky pro osvobození od daně v případě své ½ (za předpokladu, že nemovitost prodáváte), pak budete při prodeji platit daň z příjmu pouze ze zděděné ½, ze své ½ nikoli.
V případě dědictví tedy obecně dědickou daň neplatíte. Co ale platíte, jsou poplatky notáři, které se odvíjí dle hodnoty předmětu dědictví. Důležité je také vědět, zda předmět dědictví nebyl zahrnut v obchodním majetku zemřelého.
V každém případě doporučuji prokonzultovat vaši konkrétní situaci a příbuzenské vztahy včetně samotného záměru s nemovitostí se zkušeným makléřem, či právníkem. Odvedete-li daň z příjmu zbytečně jen proto, že jste neznali všechny podmínky a možnosti osvobození od daně, zpětné vrácení odvedené daně se realizuje velmi těžce.