Co se zapisuje do katastru nemovitostí

S pojmem katastr nemovitostí se setkává i laická veřejnost celkem často. Zpravidla každý člověk alespoň jednou za život má co dočinění s tímto úřadem. Někteří díky vlastnictví nemovitosti, jiní, kteří nemovitost nikdy nevlastnili, mohli řešit například nemovitost v rámci dědického řízení, apod. Co to tedy ten (zkráceně) katastr je a čeho všeho se týká?

Katastr nemovitostí slouží pro zapisování a evidenci údajů o nemovitostech (listy vlastnictví) a geodetických informací (katastrální mapy).

V katastru nemovitostí se evidují pozemky, vybrané stavby (nejsou-li součástí pozemku, či práva stavby), jednotky, práva stavby. Pozemky se zapisují a evidují v podobě parcel. Vybrané stavby zahrnují budovy s výjimkou drobných staveb (definice § 2 písm. m) Katastrálního zákona) a s výjimkou příslušenství na té samé parcele jako budova hlavní. Dále vybrané stavby zahrnují i budovy rozestavěné (pokud bylo o jejich zápis požádáno nejpozději do roku 2013) a vodní díla. Rozestavěné stavby se od 1.1.2014 do evidence katastru nemovitostí nezapisují až na jednu výjimku. Tu tvoří zápis těch rozestavěných staveb, které obsahují rozestavěné jednotky. Taková rozestavěná stavba musí již mít střešní konstrukci a obvodové stěny. Pro zápis do katastru se dokládají tzv. „Prohlášením vlastníka“. Vodní dílo se zapisuje do katastru od roku 2007 a vždy se zapisuje pouze stavba, nikoli k ní příslušející plocha (přehrada, zdymadlo,…). Naopak např. studna, byť má spojitost s vodou, není považována za vodní dílo. Tudíž se do katastru nezapisuje.

Specifickou nemovitostí je tzv. právo stavby. Je to totiž nemovitost, která fyzicky není vidět, ale přesto existuje. Jedná se o právo mít na pozemku nebo pod pozemkem jiné/cizí osoby svou stavbu. Právo stavby zajišťuje to, aby se stavba cizí osoby nestala součástí pozemku, na kterém stojí.

Každá ze zapisovaných nemovitostí je vymezena a specifikována určitými informacemi. Základem zápisu a zaevidování každé nemovitosti je geometrický plán.