Co dělat, když zemře nájemník?

Neplacení nájemného nemusí být vždy zapříčiněno nespolehlivostí nájemníka. Bohužel se v životě stávají i tragické události. Jak postupovat, pokud pronajímateli zemře nájemník?

Při úmrtí nájemníka může nastat několik situací. Zemře-li nájemník přímo v pronajaté nemovitosti, pak policie nemovitost zapečetí, než se úmrtí vyšetří. Stejný scénář může nastat i v případě, kdy sice nájemník zemře mimo pronajatou nemovitost, ale jeho smrt vyžaduje taktéž policejní šetření. Tato situace nastává ve chvíli, kdy nájemník zemřel za zvláštních okolností (např. cizí zavinění), nebo pokud je podezření na pojistný podvod, či byly při pitvě nalezeny v těle zemřelého např. drogy, apod. O něco snadnější situaci má pronajímatel, kterému kvůli úmrtí policie pronajímanou nemovitost nezapečetí. Kdy končí nájem, co s kaucí a jak naložit s věcmi po zemřelém? Ať už nastane kterákoli ze zmíněných variant, u všech je nutné dodržet určitý postup.

Nemá-li pronajímatel automaticky kontakt na někoho z příbuzných zemřelého, měl by kontaktovat policii s žádostí o předání kontaktu pozůstalým. Někdo z pozůstalých by měl kontaktovat pronajímatele a dohodnout se na vystěhování věcí po nájemníkovi. Spolu s tím by měl pronajímatel předložit pozůstalé osobě nájemní smlouvu s předávacím protokolem, která byla se zemřelým uzavřena. V případě, že nájemník nehradil nájemné dopředu, nebo pokud zapečetění nemovitosti trvalo delší dobu, po kterou nebylo nájemné hrazeno a vznikly tudíž pronajímateli náklady, je pronajímatel oprávněn započíst si uloženou kauci na úhradu vzniklých nákladů. Vzhledem k tomu, že kauce je ve většině případů skládána ve výši pouze jednoho měsíčního nájmu, je dost možné, že nebude dostačovat na pokrytí všech vzniklých nákladů/ušlého zisku. V tomto případě je pak na zvážení a individuální dohodě s pozůstalými, zda po nich vyžadovat doplacení i zbytku nákladů, jež nepokryla kauce. V tomto ohledu by měl zafungovat obecný projev lidskosti ze strany pronajímatele, neboť se jedná o výjimečnou situaci, která se opravdu nedala předpokládat. Tak jako tak nesou pronajímatelé určitá rizika v podobě „výpadku“ nájmu ze strany např. neseriózního/problémového nájemníka. Každý pronajímatel musí počítat s tím, že může nastat situace, kdy bude muset uhradit nájemné z vlastních finančních prostředků, aby např. zaplatil splátku hypotečního úvěru, pokud mu ze strany nájemníka nájemné nedorazí. V případě, jako je úmrtí nájemníka, by z morálního hlediska měl pronajímatel nad vzniklými náklady „mávnout rukou“. V případě, kdy nájemník hradil jeden, či více měsíčních nájmů dopředu, měl by pronajímatel předložit veškeré dokumenty (nájemní smlouvu, záznam o kauci, výpis z účtu, kam byly připsány platby uhrazené dopředu) a provést skutečné zúčtování s vrácením nespotřebovaných financí.

Vystěhování věcí z předmětu pronájmu může probíhat jak za přítomnosti někoho z pozůstalých, tak i bez ní, pokud se nikdo z rodiny pronajímateli nepřihlásí, i přes pronajímatelovu snahu o zkontaktování. Ve chvíli, kdy probíhá vyklizení nemovitosti za přítomnosti pozůstalých, je dobré mít s sebou další nezúčastněnou osobu jako svědka. Pokud je majitel nemovitosti nucen vyklidit nemovitost bez přítomnosti kohokoli z pozůstalých, doporučuji poradit se na postupu s policií. Ideálně pomocí notáře, který průběh, soupis a stav vyklízených věcí zaznamená notářským zápisem, aby pronajímatele zpětně nemohl kdokoli „osočit“, že v nemovitosti bylo něco, čím se pronajímatel neoprávněně obohatil. Při vyklizení nemovitosti doporučuji opět přítomnost dalších osob jako svědků. Ze zákona má pronajímatel právo věci po zemřelém nájemníkovi odstěhovat a po určitou zákonnou lhůtu uskladnit mimo předmět pronájmu, aby mohl nemovitost opětovně pronajmout. Nepřihlásí-li se nikdo z pozůstalých o uskladněné věci do zákonné lhůty, má právo pronajímatel věci prodat/darovat (naložit s nimi po svém).