Pro mnohé je úschova kupní ceny při prodeji nemovitosti již zcela automatická a chronicky známá věc, nicméně protože se jedná o jednu z nejpodstatnějších věcí při prodeji nemovitosti, opakování není nikdy dost.
V první řadě považuji za nutné upozornit, že zasílání kupní ceny z účtu kupujícího přímo na účet prodávajícího, je vysoce rizikovou záležitostí. Kdy je ten vhodný okamžik na to, poslat kupní cenu? Když se podepíší kupní smlouvy? Ale na katastru se nemovitost nemusí přepsat na kupujícího a prodávající již budete moci dávno disponovat s penězi od kupujícího. Anebo poslat polovinu kupní ceny po podpisu smluv a polovinu následně až po přepisu vlastnického práva na katastru? Ale co když kupující druhou část kupní ceny již nepošle (a nemovitost je v té chvíli již přepsaná na něj)? Ani jedna z uvedených variant není bezpečná pro obě strany zároveň. Buď je v nebezpečí kupující, nebo je více v ohrožení prodávající. A přesně k vyvážení bezpečnosti pro obě strany a k eliminování rizik při prodeji slouží řádná úschova kupní ceny.
Na úschovu kupní ceny u realitní kanceláře však také raději zapomeňte. Jedná se o nejméně vhodný typ úschovy, který dokonce zákon o realitním zprostředkování částečně zakazuje. Respektive takto… Realitní kanceláře mají zákonem stanoven zákaz aktivního nabízení úschovy kupní ceny na svém účtu. Nicméně již zákonem není zakázáno, aby klient (kupující, prodávající) nemohl o tento typ úschovy kupní ceny u realitní kanceláře zažádat. V takovém případě lze úschovu kupní ceny realizovat i na účtu realitní kanceláře. Tuto variantu však zásadně nikomu nedoporučuji! Realitní kancelář je stále jen podnikatelský subjekt, který se nemusí řídit tak striktními pravidly a zákony, jako to mají advokáti, notáři a banky.
Rozhodně doporučuji realizovat úschovu kupní ceny buď u advokátní kanceláře, notáře, nebo bankovní instituce. Nad jinou variantou vůbec nepřemýšlejte. A jaký typ úschovy zvolit? Dozvíte se v dalším článku.