Řeším věcné břemeno

Řeším věcné břemeno

Věcné břemeno je věcným právem. Má vždy dvě strany – oprávněného a povinného. Povinný je vlastník věci, který musí ve prospěch oprávněného něco dát, konat, trpět či se něčeho zdržet. Oprávněný má právo využít určitou část užitné hodnoty cizí věci (věci vlastníka).

Budeme-li se věnovat pouze věcným břemenům vztahujícím se k nemovitosti (existují totiž věcná břemena i na věci movité), jakékoli věcné břemeno nalezneme opět v listu vlastnictví v části „C“ konkrétní nemovitosti. Jako kupující se proto nespokojte pouze s náhledem do katastru nemovitostí, kde vidíte pouze, že tam „nějaké“ věcné břemeno existuje, ale chtějte vidět kompletní list vlastnictví. V něm je detailněji rozepsáno, o jaké věcné břemeno se jedná. Jsou věcná břemena, která jsou běžná a vlastníka nemovitosti (současného i budoucího) nijak neomezují a nebudou omezovat – např. v bytových domech je běžným věcným břemenem např. povinnost zpřístupnit v případě potřeby trafostanici od dodavatelů energií, která je umístěná ve sklepních prostorech domu apod. Oproti tomu např. věcné břemeno dožití je z těch věcných břemen, které omezují jak současného majitele, tak i budoucího vlastníka po převodu nemovitosti.

Dle občanského zákoníku rozlišujeme dvě základní skupiny věcných břemen. Věcná břemena služebnosti a reálná břemena. Podstatou služebnosti je pasivita vlastníka nemovitosti = musí něco strpět (např. chůzi souseda přes vlastní pozemek), nebo se něčeho zdržet (např. nestavět na vlastním pozemku nic nad určitou výšku). V případě reálného břemene musí vlastník nemovitosti něco dávat nebo něco vykonat.

Jak věcná břemena vznikají?

• Písemnou smlouvou,
• na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví,
• schválenou dohodou dědiců,
• rozhodnutím příslušného orgánu,
• ze zákona,
• právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením).

Jaké je základní dělení věcných břemen?

1. Dle oprávněného subjektu:
• in rem = oprávněný je vždy vlastník věci (nemovitosti), věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele,
• in personam = oprávněný subjekt je konkrétní osoba (fyzická nebo právnická) a břemeno je vztaženo pouze k němu, smrtí (nebo zánikem) subjektu zaniká i břemeno.
2. Dle obsahu:
   • břemena s povinností konat (povinný subjekt poskytuje určité plnění – např. naturální dávky),
   • břemena s povinností zdržet se (např. povinnost zdržet se výstavby plotu nad určitou výšku),
   • břemena s povinností trpět (právo průchodu, průjezdu, čerpání vody).
3. Dle času:
   • trvající navždy,
   • na určitou dobu,
   • na neurčitou dobu,
   • na zbývající dobu života určité osoby.
4. Z hlediska užitku:
   • užitek, který přinášejí oprávněnému,
   • závada na nemovitosti povinného.

Níže je uveden přehled a význam nejčastěji se vyskytujících věcných břemen.