21.1.2019 - Jednání vlády o realitním zákoně... Zlepší se realitní "ovzduší"?

Spíše než článek o faktech je toto takové malé zamyšlení nad tím, jak činnost realitních makléřů v ČR v současné době funguje, a jestli tolikrát „přetřásaný“ a neustále „skloňovaný“ návrh zákona o realitním zprostředkování bude vůbec „co k čemu“.

V pondělí 21.1.2019 by se vláda měla opětovně návrhem zákona o realitním zprostředkování zabývat. Je zde naděje na jeho účinnost od 1.1.2020, ale pomůže takto nastavené znění zákona zvednout úroveň služeb spojených s mnohamiliónovými realitními transakcemi?

Současnost: základní vzdělání + min. 18 let + čistý rejstřík trestů = makléř!!!

Budoucnost: VŠ vzdělání (stavaři, právníci, ekonomové) + rok praxe + zkouška odborné způsobilosti, nebo SŠ vzdělání + 3 roky praxe + zkouška odborné způsobilosti, atd… + povinně sjednané pojištění odpovědnosti, jenže…

Spousta více i méně vzdělaných lidí má realitní činnost v živnostenském listě otevřenou, aniž by se jí aktivně věnovala. Je tedy otázkou, jakou formou bude živnostenský úřad, u kterého by se měla tato živnost změnit z živnosti volné na živnost vázanou, kontrolovat praxi těchto „makléřů“. To, že má tuto činnost otevřenou řadu let v podstatě kdokoli, kdo splňuje současné podmínky (ZŠ, zletilost a bezúhonnost) neznamená, že má v této profesi praxi. Je tedy otázkou, zda bude u současně evidovaných „makléřů“ vyžadováno kromě doložení požadovaného vzdělání i doložení např. obchodních případů za určité období, hodnocení a reference klientů, atd. Mít vzdělání, naučit se na složení zkoušky odborné způsobilosti a mít řadu let otevřenou volnou živnost, to bohužel z „makléře“ nedělá MAKLÉŘE.

Spíše než k „vyčištění“ realitní oblasti od neaktivních, případně neprofesionálně pracujících makléřů, bude návrh zákona o realitním zprostředkování bránit nárůstu jejich počtu, když už to nebude moci jen tak dělat „každý“, kdo se pro tuto profesi rozhodne ze dne na den. Začínající makléře bude návrh zákona nutit do určitého vzdělání, zkoušky odborné způsobilosti a ze začátku po určitou dobu k práci pod již fungující a zavedenou realitní kanceláří, kvůli získání zkušeností. Ta pak následně dodá živnostenskému úřadu „dobrozdání“ pro žadatele o otevření realitní živnosti.

Co ale ti současně aktivní „makléři“, kvůli kterým má obecně tato profese nedobrou pověst? Kteří jsou dnes a denně v kontaktu s důvěřivými zákazníky, kteří se spoléhají na jejich profesionalitu, kvalitní péči a na to, že budou činit vše v jejich prospěch s nejlepším vědomím a svědomím a že se o jejich zpravidla nejdražší majetek adekvátně postarají? Ačkoli se snažím být obecně velmi optimistickým člověkem, v případě realitního zákona (tak, jak je jeho návrh aktuálně zpracován), nevěřím, že dojde v této profesi výhledově k velkému zlepšení. Nicméně je nutné si uvědomit, že je lepší alespoň „něco“, než vůbec NIC! I přes to nepřestávám doufat, že se činnost realitních makléřů někdy v budoucnu povznese na vyšší úroveň. Že se např. začne se zřízením a otevřením středních a vysokých realitních škol, kde se kromě obchodních a právních záležitostí, naučí budoucí makléři nemovitosti i správně „naceňovat“ pro danou obchodní transakci a v neposlední řadě i typově rozeznávat dle použitých konstrukcí, materiálů, atd. Bylo by smutné, pokud by zákonné nároky na provozování činnosti, související zpravidla s mnohamiliónovými transakcemi, zůstaly jen u schopnosti „umět se podepsat“, telefonovat a umět nemovitost odemknout…